Jak se Špek k záchranařině dostal…

 

On to už měl vlastně předurčené. Můj 1. pejsek (kokřík Beník) byl úspěšný záchranář, už ho ze hry bohužel vyšachovalo stáří. Takže se Špek stal jeho následovníkem.

Záchranářský výcvik probíhá v podstatě už v mládí, kdy se pejsek učí na povel štěkat, sednout , lehnout, ale to vše probíhá formou hry.

Nesdílnou součásti záchran.výcviku je i poslušnost, je třeba vyrazit i na cvičák…

Se Špekem jsme začali chodit na cvičák až kolem roku a tehdy jsme se začali „opravdově“ učit veškeré cviky poslušnosti a překonávat jednotlivé překážky. Samozřejmě mě to stálo vagóny párků a piškotků, ale nakonec se nám to podařilo :o) Máme ještě pár drobných nedostatků, ale věřím, že je časem taky dotrénujeme.

Co se týče samotného záchranářského výcviku, „opravdový“ trénink začíná až mezi 1 – 2 rokem pejska. Do té doby Špek jen poletoval po sutinkách a mezi spadlými zdmi baráků a hrál si s ostatními psi, pokud zrovna necvičili :o) a občas si štěkl za balonek.

Naše první zkoušky byly klasické, jednoduché, ZOP, ZZO, čili jen poslušnost.

1.záchranářskou zkoušku, ZZZ (vstupní pro národní zkušební řád) jsme udělali na LVT na Libavé, RH-E (vstupní pro mezinárodní zkušební řád) jsme dělali ve Vlkoši.

Poté jsme začali víc a pravidelněji trénovat. Z počátku trénink spočíval v tom, že Špeček viděl odcházet figuranta s jeho balonkem na šňůrce a pak ho následoval, aby ten balonek dostal, musel usilovně štěkat, pak následovala obrovská pochvala a dlouhé tahání se o balonek.

Tento postup pokračoval delší dobu, než si Špeček toto všechno spojil a začalo to být pro něj automatické. Pak se začal figurant schovávat do nepřehledných úkrytů, kde už Špek musel začít používat i svůj nos. Až toto pochopil začaly se trénovat spodní úkryty a nyní trénujeme výškové úkryty.

Pejsek musí zvládnout bez problémů pohyb po sutinách, nesmí se bát tmy a k tomu všemu musí být ovladatelný. Máme již splněnou zkoušku ZZP1 (sutinová 1.stupně)

Další oblast záchranářského výcviku je specializace na vodu. Hlavními disciplínami jsou zde různé formy aportů, plavání, přitažení surfařů, člunů a „tonoucích“ na břeh. My jsme zvládli zatím pouze zkoušku ZVP1 (vodní 1. stupně) a chystáme se přes léto na další vodní soustřeďko :o)

Nyní, v období zimy, se věnujeme ještě lavinovému výcviku. Podstata je stejná: nalézt osobu, která je ovšem  zahrabána ve sněhu. Mimo osob je třeba pejska naučit nalézat i předměty, které jsou pohozené na vyznačené ploše.

My se dopracovali k vyhrabávání  osob, ale ty předměty nám až tak nejdou.

Máme v plánu nějaké lavinové soustředění, tak třeba se nám podaří zúročit naše snažení a mrznutí nějakou zkouškou.

 

Pavla Juchelková (kokršpaněl Ben a špringršpaněl  Špek – Lancelot Ruthless)